Potřebujeme Etický kodex učitele? Opravdu sami učitelé volají po etickém kodexu, jak říká pan Michal Kaderka? Nebo to je snaha určité skupiny prosadit své vidění světa? A obecně, má jakýkoli etický kodex nějaký skutečný význam?
Co vy na to?
Zapomněli jste heslo? Prosím zadejte svou e-mailovou adresu. Obdržíte odkaz a vytvoříte si nové heslo e-mailem.
Stručně prosím vysvětlete, proč si myslíte, že by tato otázka měla být nahlášena.
Stručně prosím vysvětlete, proč si myslíte, že by tato odpověď měla být nahlášena.
Stručně prosím vysvětlete, proč si myslíte, že by tento uživatel měl být nahlášen.
Potřebujeme Etický kodex učitele? Opravdu sami učitelé volají po etickém kodexu, jak říká pan Michal Kaderka? Nebo to je snaha určité skupiny prosadit své vidění světa? A obecně, má jakýkoli etický kodex nějaký skutečný význam?
Co vy na to?
Po „etickém kodexu učitele“ někteří opravdu volali a bylo to, alespoň co je mi známo, volání pokorné. S potřebou vymezit základní etické parametry profese, která /in/formuje rozvíjející se osobnost dítěte snad nikdo neměl ambici vytvořit samospásný dokument. Náhle (trochu existencialisticky vržen, trochu spadlý z hůry po vzoru Mr. Beana) je etický kodex na světě a budí vášně. Kritika zaznívá jak na jeho obsah a formu, tak na kontext, ve kterém vznikl a byl uveden do veřejného prostoru. Učitel, který „přirozeně“ učí v souladu s uvedenými principy se může urazit a těm ostatním je to jedno. Jakkoliv umím být vůči kodexu také kritický a jsem přesvědčen, že jeho přímý vliv na etiku učitele je velmi omezený, jako rodiči by se mi líbilo, kdyby se učitelé mých dětí k takovému kodexu přihlásili. Je na něm opravdu něco tak odsouzeníhodného? Nebo jsou zdrojem kritických hlasů strach a nejistota, jak ve světě tak složitých vztahů obstojíme? Etické kodexy nemívají s etikou mnoho společného, ale pojmenovávají to, na co bychom neměli zapomenout.
Problém č. 1 je hlavně v tom, že se učitelů nikdo nezeptal : „hele lidi, chceme udělat Etický kodex a máme tenhle návrh, co vy na to ?“ Ne, že bychom se rázem na něčem shodli, ale alespoň by se dalo říct – zeptali se.
Druhý je mediální způsob prezentace. Celkově to dělá dojem skupiny, která chce protlačit svou představu „probuzemého“ světa. Vzhledem k citátu viz. dole – myslím, že z tohodle mraku pršet nebude.
Tvoje poslední věta by se měla tesat. Měls výborného učitele 🙂
Dejme tomu, že by nějaký člověk, řekněme z 18. století, upadl do hlubokého komatu, z něhož by se probudil teprve počátkem 21. Století. Takový člověk by před novým světem stál nechápavě a užasle, až by konečné vstoupil do Školy: Tu by ihned poznal, zde se vyzná, neboť se tu nic nezměnilo.
Konrad Paul Liessmann
Souhlasím, že oba zmíněné momenty jsou zřetelnou „vadou na kráse“ a etickému kodexu učitele nepomohly, nicméně se týkají procesu k němuž jisté „porodní bolesti“ patří (čímž to neomlouvám, ani neobhajuji), ale moje otázka směřuje k obsahu. Pomůže např. začínajícím učitelům zvědomit si etický rámec své profese? Chybí mu něco podstatného? Je špatný?